Akce

Muzika


Divadlo


Výstavy


ALOIS NEBEL – celovečerní film

Celovečerní film Alois Nebel je adaptací úspěšné stejnojmenné komiksové trilogie autorů Jaroslava Rudiše a Jaromíra 99. Režie se ujal debutující Tomáš Luňák, producentem filmu je Negativ. V hlavní roli filmu natočeného formou rotoskopie uvidíte Miroslava Krobota.

Světová premiéra proběhla na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách o půlnoci
ze 4. na 5. září. Film v ČR poprvé uvidí divácí v Aloisově rodném Jeseníku 20. září.
Do celostátní distribuce jej uvede společnost Aerofilms ve čtvrtek 29. září 2011.

„Slovo Nebel znamená Mlha, ale lze jej číst také obráceně – jako Leben, tedy Život.
A o životě, který se nám občas ztrácí v mlze, je i tenhle příběh,“ říká spisovatel
Jaroslav Rudiš.

Rozhovor v Reflexu

Mlha na jevišti
Činoherní studio v Ústí nad Labem uvádí od konce března hru Alois Nebel, která vznikla na motivy stejnojmenného komiksu autorů Jaroslava Rudiše a Jaromíra Švejdíka. Hru napsal společně s Vladimírem Čepkem autor textu komiksu Jaroslav Rudiš (33).
Jak ta hra vznikla?
Když vyšel první díl komiksu Alois Nebel – Bílý potok, ozval se dramaturg ústeckého divadla, že ho náš nádražácký příběh velmi zaujal a jestli bych se nechtěl pokusit převést komiks do scénické podoby. Nejdřív mě to zaskočilo, protože komiks jako médium má mnohem blíž třeba k filmu než k divadlu. Ale Vladimír Čepek z divadla M. U. T. vytvořil na základě komiksu zajímavý dramatický oblouk.
Jak ta realizace konkrétně probíhala? Přejímali jste jenom motivy, anebo
jste se pevně drželi příběhu?
Přejali jsme celý příběh nádražáka Aloise Nebela, jenž slouží na zapadlé stanici
v bývalých Sudetech, kterou mu projíždí celé minulé století. Divák je součástí skupinové terapie v psychiatrické léčebně a na jevišti sleduje třeba halucinační stínohry, ve nichž ožívají události, jaké bychom v reálném životě nejraději zametli pod koberec. Nebel mezitím vypráví své tragikomické příběhy.
Nedávno vyšel v německém nakladatelství Rowohlt překlad vaší knihy Nebe pod Berlínem. Mladí čeští autoři se v zahraničí prosazují velmi těžko – jak se to podařilo vám?
Měl jsem velké štěstí. Hned po českém vydání jsme s vydavatelem Joachimem Dvořákem a berlínským bohemistou Mirkem Kraetschem oslovili několik německých nakladatelství. Rowohlt se zakrátko ozval. Německá verze vznikala přes rok a vyšla
v překladu Evy Profousové v trochu pozměněné, semknutější a o pár odstavců proškrtané podobě. Kniha si v Německu žije vlastním životem.

Radim Kopáč, Reflex 16/2005

Recenze Právo

Činoherní studio v Ústí nad Labem uvedlo scénický komiks Alois Nebel, který vznikl podle dvou dílů knižního komiksu (Alois Nebel: Bílý Potok, Hlavní nádraží, třetí díl Zlaté Hory vyjde v září v nakladatelství Labyrint), společného díla spisovatele Jaroslava Rudiše
a kreslíře Jaromíra 99, což je pseudonym člena skupiny Priessnitz Jaromíra Švejdíka.

ÚSTÍ NAD LABEM – Postava samotářského železničáře Aloise Nebela, pro něhož je železnice jediným smyslem života a jemuž občas před zamlženýma očima (Nebel je německý výraz pro mlhu) defilují osoby, věci a příběhy, jež jiní nevidí, se stala osou inscenace, která tématem i způsobem vyprávění připomene Hrabalovy Ostře sledované vlaky právě tak jako východočeskou železničářskou reality play Ještě žiju s věšákem,
čepicí a plácačkou Samuela Königratze alias René Levínského.

Problém, jak převést poetiku kresleného a nadto vážně míněného komiksu pro dospělé (tento žánr je u nás stále spojován se zábavou nebo tvorbou pro děti) na divadelní jeviště, vyřešila režisérka Natálie Deáková se spoluautorem dramatizace Vladimírem Čepkem
a scénografem Lukášem Kuchinkou natolik šťastně, že se neztratila černobílá výtvarná originalita komiksu, a přitom vznikla i svébytná divadelní poetika.

S využitím projekce, stínohry, jemně archaického ducha němého filmu i filmového střihu
se dokázala vyhnout prvoplánové herecké stylizaci komiksových obrázků, ale vytvořila dílo o několika rovnocenných plánech. Důvod k toku Nebelova vyprávění nalezla v umístění děje na terapeutické sezení pacientů psychiatrické léčebny s doktorkou (Nataša Gáčová)
ve stylu Vrchní sestry Louise Fletcherové z Formanova Přeletu nad kukaččím hnízdem.

Hlavní tíha inscenace spočívá na Leoši Nohovi, který svou osamělou ostýchavostí a dobráckým úsměvem, jakoby přímo vystoupil ze stránek knižního komiksu, ba co víc,
Noha dodal Nebelovi dětskou zranitelnost člověka, který vnímá lidi kolem sebe jen jako projekci své otevřené duše. Jeho Alois má přitom charisma pábitele, stačí, aby se usadil na židli a začal tichým hlasem vyprávět, a před očima diváků se zhmotňují neuvěřitelné příběhy, groteskní i smutné jako život sám.

Poněkud nadbytečně se vnucuje do divákovy pozornosti vyšetřovací dvojice Policistů, méně by asi znamenalo více, zato Němý v podání Josefa Kadeřábka má šílené oči člověka, který prošel peklem, a tajuplnost mlčenlivosti.

Alois Nebel se ústeckým zkrátka podařil a jak se z prvních repríz zdá, oslovuje diváky více generací. Svůj podíl na tom má i hudba Petra Kružíka ze skupiny Priessnitz, která citlivě dotváří atmosféru humoru, který od groteskní nadsázky těžkne černými stíny.

Nejbližší reprízy Aloise Nebela v ústeckém Činoherním studiu jsou naplánovány na
19. a 28. 4., v pátek 22. 4. se uskuteční autorské čtení v podobě scénického náčrtu Rudišovy prvotiny Nebe pod Berlínem. V režii Filipa Nuckolse se v něm objeví herci Činoherního studia a Leoš Noha, který je novou hereckou posilou pražského Divadla
Na zábradlí.

Radmila Hrdinová, Právo 16. 4. 2005